4.2. Milenci spolu
Vlhká Kundička
Úno 4, 2025
655
1
Jasný měsíc nad mořem spí,
milenci na pláži tiše sní.
Ruku v ruce, srdce v rytmu,
na vlnách pluje jejich tichý šepot v tichu.
V horkém vzduchu cítí teplo dní,
slunce je jejich svědky, spolu sní.
Smích se mísí s pískem, co pod nohama praská,
v srdci touha, co nikdy neupadne, nikdy neklesá.
Každý pohled, každý dotek,
v srdci příběh, co nelze zapomenout.
Na těchto místech, kde čas se ztrácí,
se láska neztratí, nevyhasne, neodchází.
A tak se drží, pod hvězdami noci,
jejich láska roste, jak hory v daleké pocit.
Na dovolené, co navždy zůstane,
jako vzpomínka, co čas nezmění, nezkazí, neuhasí.
Standa Lukes
moc hezká báseň, krásně zachycuje letní lásku a kouzlo společných chvil. Velmi povedené :)